Vejšprechty

16. listopadu 2009 v 8:14 | Moravec

Něco o vnoučatech

Máme tři vnoučata.Od syna Sáru a Matyáše a od dcery nejmladší Barboru. Vybral jsem jejich několik vtipných výroků, které jak to tak bývá přinesl život Doufám, že vás pobaví, i když v písemném podání už to není to pravé ořechové.

Sára poprvé

Šli jsme navštívit dvouletou Sáru a jejího jednoletého bratříčka. Sárinka nám otevřela a vítala nás ve dveřích sdělěním. Matyášek papá z druhého prsa

Sára podruhé

Jeli jsme se Sárou pantografem. Měla období, kdy vzorně zdravila každého kdo přistoupil "Dobrý den". Do vlaku přistoupila paní. Když se to rozjelo ozvalo se šustění papíru. Sárinka na to hlasitě reagovala na celý vagon. "Paní něco rozbaluje." A po málé odmlce znalecky dodala."Asi tyčinky".

Sára potřetí

Měli jsme Sáru na chatě. Večer nastal problém s plínou na spaní. Nechtěla jí a ztropila scénu. Brečela a stekala se a nebyla k utišení. Nakonec se nám nějak povedlo jí uspat. Druhý den z ní byla vzorná holčička. Babička to komentovala. "Ty jsi dneska tak hodná, ale včera? Co to bylo Sárinko?" A Sára na to. "Viď. To bylo šílený"

Sára počtvrté

Sára velice ráda jezdí mašinkou Před jednou takovou jízdou babička povídá. Dejte ji ještě vyčůrat, ať s ní nemusím jít někde ve vlaku. Víte, jak tam ty záchody vypadají. A tak začlo velké přemlouvání, ale Sára ne a ne. Tak se do toho vložila babička s malou lstí. Víš Sárinko, do mašinky musíme jít vyčůraný. To by nás tam pan průvodčí jinak nepustil. To pomohlo. Sára se vyčůrala a pak řekla. A teď babička.

I Barborka už začíná perlit.

Dcera špatně parkovala a musela jít přestupek řešit k Městské policiji. A přávě v okamžiku, kyž policista projednával s dcerou výši pkuty, Barborka zarecitovala. "Ať je to ten nebo ten, praštíme ho koštětem."

A opět Barunka

Šli jsme s Barunkou kolem hospody, před kterou opékali sele. Protože v té době milovala prohlížení dětských knížek se zvířátky a tak podobně, vyslovil tatínek obavu, že by jí toho prasátka mohlo být líto a tak aby ji nešokoval, ukázal na opékané sele a povídá. Podívej se Barunko, tady se opéká masíčko. A Barunka na to :" Prasátko."

Barča už je mazaná

Byl jsme s Barunkou na pískovišti a ona se tam počůrala. Řekl jsem ji, že děti, které se počurávají na pískoviště nesmí a s velkým křikem jsme pískoviště opustili. Po cestě k domovu různě vzdorovala, až na konec řekla, že se jí chce čůrat. Vyčůrala se a prohlásila. Umím se vyčůrat, jdeme spátky na pískoviště.

Doma

Barunka štrachala v šuplíku a našla piškoty. A prohlásila. To je přesně to, co jsem hledala.

V metru

Barunka : Mám takový pocit, že už to pojede.

Opět doma

Barunka : Já jsem tady ta nejkrásnější holka.

Vzkaz

Barunko, jedu za babičkou, tak co ji vzkážeš? Řekni ji, že jsem šikovná. Říkala to paní učitelka ve školce


Matyáš


Babička byla s dětmi v zámku v Libochovicích. Když se vrátili, Matyáš o tom vyprávěl. Víš, dědo, oni tam mají krokodýla. On byl napřed živej, ale ono ho zastřelili a potom ho ucpali.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Robert Robert | E-mail | Web | 27. září 2011 v 5:10 | Reagovat

Souhlas

2 Joudysko Joudysko | E-mail | Web | 25. června 2012 v 16:04 | Reagovat

Pěknej blog

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama